Etapa 1

Letos mě opravdu řeka Vltava vzala natolik, že už skoro nikam letos nejezdím. Naplánoval jsem si pár dní na této řece. Tentokrát jsem si řekl, že vyzkouším úplně nové místo, na kterém se dá chytat pouze za světla, protože je špatně přístupné a plac na břehu? O tom ani nemluvím. Musel jsem si přizpůsobit k tomu vybavení a vzít si jen to nejdůležitější.

Ráno jsem se na místo přesunul pomocí člunu. Dno jsem prozkoumal echolotem a ještě pro přesnější informace jsem si dno oklepal. Po chvilce jsem věděl, kam své montáže odhodím. Důležuté hlavně bylo to, že jsem zjistil, kde jsou velké kameny, kam smím rybu pustit a kam ne. Bylo hrozně málo možností, kde jsem nemusel mít strach, že přijdu o rybu.

Návazce z 35 lb šňůrky a vlasce o průměru 40 mm mi posloužili velmi dobře. Díky silnému vybavení jsem neuřízl žádnou rybu. Nebylo to pouze o silném vybavení, ale hlavně také o štěstí. Všichni dobře víme, že i silnější vybavení nám dokáže rychle selhat.

Jeden prut jsem pokládal před sebe, kousek od břehu na trochu bahnité dno, kde jsem zvířil ze dna mraky malých Korbikullých Asijských. Druhý prut jsem odhazoval po proudu dolů, kde byly rozvalené velké kameny.

Za Anaconda Czech Team Ondřej Suk